Pálení žáhy

Pálení žáhy patří mezi nejběžnější trávicí obtíže. Vyskytuje se nejčastěji, pokud si dopřejeme dobrého jídla a pití více, než je zdrávo. Velmi často trápí také nastávající maminky. V následujícím textu se dozvíte, jak pálení žáhy zamezit a co dělat, aby vás, pokud k něm máte sklony, trápilo co nejméně.

Co byste měli vědět o pálení žáhy?

Pálení žáhy označujeme odborným termínem pyróza. Je charakterizováno palčivými pocity v oblasti žaludku, za dolním okrajem hrudní kosti, které někdy postupují až do krku. K pálení žáhy dochází v případě, kdy se kyselý obsah žaludku vrací do jícnu a podráždí jeho sliznici. Při občasném výskytu nepředstavuje pálení žáhy vážnější riziko. Často opakované nebo dlouhotrvající pálení žáhy ale může vést k poškození sliznice jícnu. Léčba pyrózy spočívá v úpravě životosprávy a užívání vhodných léků, viz níže. V případě, že konzervativní léčba není dostačující, je k dispozici chirurgické řešení problému.

Jak se pozná pálení žáhy?

O pálení žáhy lze hovořit, pokud vaše příznaky odpovídají těm následujícím:

  • Pálení nebo bolest v nadbřišku, za hrudní kostí, v krku
  • Hořkokyselý pocit v ústech
  • Potíže vznikají zejména po jídle, v předklonu, po ulehnutí
  • Méně často ztížené polykání, říhání, nadměrné slinění
  • Doprovodné nepříjemné pocity – plnost, nadýmání, pocit na zvracení

Kdo má největší sklony k pálení žáhy?

Na pálení žáhy si nejčastěji stěžují obézní lidé, velmi běžné je u těhotných žen, kdy plod tlačí na žaludek, dále jím bývají často postiženi kuřáci a lidé, kteří žijí hektickým tempem.

Co pro sebe můžete udělat sami?

  • Základním opatřením při pálení žáhy je úprava jídelníčku. Vypozorujte, které potraviny vám potíže způsobují, a těm se vyhýbejte. Obecně jsou nevhodná sladká, kořeněná a smažená jídla, dále čerstvé pečivo, semínka, rajčata, mentol, cibule, česnek nebo čokoláda. Z nápojů se nehodí káva, kola, černý i zelený čaj, šťávy z citrusů a sycené limonády.
  • Důležité není jen, co jíme, ale také, jak jíme. Jezte proto pomalu, důkladně žvýkejte, jezte 5-6 menších porcí denně. Poslední večerní jídlo byste měli sníst nejpozději 3 hodiny před ulehnutím.
  • Udržujte si optimální tělesnou hmotnost, pokuste se zbavit nadbytečných kilogramů.
  • Omezte konzumaci alkoholu a kouření.
  • Vyhněte se práci, při které je poloha těla dlouho v předklonu.
  • Jestliže vás potíže trápí i v noci, pomáhá poloha s vyvýšenou hlavou na levém boku.
  • Vyhýbejte se stresu, dostatečně odpočívejte.

Kdy s pálením žáhy navštívit lékaře?

Občasné pálení žáhy po dietní chybě lze bez rizika zvládnout samoléčbou. Za určitých okolností je ovšem třeba vyhledat lékaře. O svých potížích se poraďte s lékařem v následující případech:

  • Potíže jsou dlouhodobé nebo se zhoršují.
  • Když se pálení žáhy objevuje kdykoliv, i nalačno nebo v noci.
  • Když zároveň hubnete nebo jste unavení.
  • Když máte neobvyklé bolesti břicha, zvracení, krev ve stolici, dlouhodobý kašel, chrapot nebo pociťujete bolest na hrudníku.
  • Když jste překonal/-a žloutenku.
  • Pokud někdo ve vaší rodině měl nádorové onemocnění žaludku nebo jícnu.
  • Pokud pravidelné podávání volně prodejných léků do týdne nevede ke zmírnění nebo vymizení obtíží.

Jak s pálením pomůže lékárna?

Existuje několik typů přípravků, které můžete při pálení žáhy zakoupit v lékárně volně bez receptu.

  • Antacida jsou léky pro rychlou úlevu při překyselení žaludku, např. po dietní chybě. Neutralizují žaludeční kyselinu.
  • Léky, které snižují tvorbu žaludeční kyseliny (inhibitory protonové pumpy), a tím ulevují od příznaků pálení žáhy a nevolnosti.
  • Léky, které normalizují pohyblivost trávicího ústrojí (prokinetika), a tím omezují návrat obsahu žaludku zpět do jícnu. Kromě pálení žáhy se užívají také při nevolnosti a zvracení.
  • Můžete samozřejmě vyzkoušet i bylinné přípravky ve formě čajů nebo kapek.
  • Před použitím jakéhokoliv volně prodejného přípravku si pečlivě prostudujte příbalový leták.

Zdroj:

https://www.solen.czs/med/2008/01/03

https://www.webmd.com/heartburn-gerd/guide/heartburn-relief-tips#1

https://www.svl.cz/files/files/Doporucene-postupy-2003-2007/Gastro

 

Mohlo by vás zajímat

  • Jak se žije s dráždivým tračníkem? Projevy, prognóza a pomoc.

    Chystáte se odejít z domu, když v tom vás náhle zastaví akutní potřeba navštívit toaletu? Stolice má neobvyklý vzhled a nutkání na stolici je častější než je zdrávo? Nebo naopak méně častá? Příčin takovýchto stavů jistě může být více a ne vždy se je podaří objasnit. Mimo jiné by se však mohlo jednat o tzv. syndrom dráždivého tračníku (angl. irritable bowel syndrome, IBS), který v průběhu života postihne 10 až 20 % z nás. Přesnou příčinu tohoto onemocnění bohužel stále nejsme schopni objasnit. Předpokládá se však, že nezanedbatelný vliv na jeho vzniku mohou mít prodělané infekce, některé složky potravy či psychosociální faktory (stres…). Z uvedeného je tedy zřejmé, že IBS může postihnout prakticky kohokoliv z nás, sportovce i businessmana…

    • Průjem
    • Zažívání
    Jak se žije s dráždivým tračníkem? Projevy, prognóza a pomoc.
    • Průjem
    • Zažívání
  • Probiotika, prebiotika a symbiotika.

    Základní funkcí trávicího traktu je trávení a vstřebávání živin z potravy v souladu s potřebami našeho těla a současně vylučování nestravitelného odpadu ve formě stolice. Trávicí procesy se přitom neobejdou bez podpory přátelské střevní mikroflóry (tzv. střevní mikrobiom), jejíž složení může být ovlivněno řadou faktorů ‒ bakteriální infekce, užívání antibiotik, cestování, stres aj. V přímém důsledku narušení střevní biocenózy se pak objevují průjmy, zácpa, nadýmání či syndrom dráždivého tračníku apod.

    • Průjem
    • Zácpa
    • Nadýmání
    • Zažívání
    • Imunita
    Probiotika, prebiotika a symbiotika.
    • Průjem
    • Zácpa
    • Nadýmání
    • Zažívání
    • Imunita
  • Zácpa

    Každý z nás má poněkud odlišnou představu o tom, co je to zácpa. Pro někoho jsou to málo početné stolice, někdo zneklidní, nemá-li stolici každý den, pro jiného představuje zácpu bobkovitá nebo obtížně vyprazdňovaná stolice. Jsou i lidé, kteří si myslí, že objem stolice se musí rovnat objemu požité stravě, nebo že vyprázdnění by se mělo dostavit po každém jídle. V pojmu zácpa je vždy ukryt i subjektivní pocit nemocného. Proto neexistuje jednotná definice zácpy. Nejčastěji je chronická zácpa (lat. obstipace) obvykle definována jako dlouhodobě obtížné vyprazdňování stolice v intervalu delším nežli 3 dny a o objemu menším než 80 g. Chronická zácpa v naší populaci tak postihuje přibližně každého pátého z nás.

    • Zácpa
    • Zažívání
    Zácpa
    • Zácpa
    • Zažívání